Americká protiraketová základna bude podle českého ministra zahraničí Alexandra Vondry základem pro zvažovaný protiraketový systém celé NATO a pravděpodobně bude rozdělena na dvě části. V Polsku mají být umístěny antirakety, v Česku instalován radar, který má tyto antirakety navádět. Evropská část americké základny má být plně kompatibilní s budoucím aliančním systémem. Vondra v lotyšské Rize na summitu Severoatlantické aliance řekl, že Spojené státy osloví českou vládu s touto žádostí nejspíše během zimy. V referendu o umístění nějaké radarové stanice nevidí žádný smysl.

V USA panují pochybnosti o fungování systému protiraketové obrany, který prošel řadou úspěšných i neúspěšných testů. Nový demokraty ovládaný Kongres bude pečlivěji zvažovat financování celého projektu a podle některých zdrojů by demokraté mohli svými škrty zrušit právě třetí základnu protiraketového deštníku, kterou hodlají vybudovat ve střední Evropě.

Dvě základny jsou na území USA, v Kalifornii a na Aljašce. Základna ve střední Evropě má být třetí a má na ní být umístěno celkem deset antiraket pozemní části GMD. Mají být schopny ničit cizí balistické rakety a jejich bojové hlavice svojí kinetickou energií. Američtí stratégové se obávají raketového úderu z oblasti Blízkého východu. Proti základně protestuje Rusko, které ji považuje za porušení strategické rovnováhy v Evropě.

Zámysl "mít v Česku jen radar" pravděpodobně uchlácholil značnou část české veřejnosti. Zastánci veřejně prohlašují, že vlastně o nic nejde, jen o nějaký radar. Důvodem takového závěru je pravděpodobně neznalost souvislostí, které jsou však velmi závažné. Především je třeba si uvědomit, že radar XBR je hlavním senzorem v pozemní části systému, který poskytuje specifická a vysoce přesná data pro navedení antiraket. Bez dat z radaru se antiraketa do cíle prostě netrefí. Není třeba zdůrazňovat, že právě radar se výrazně podílí na funkčnosti a účinnosti celého protiraketového systému, který by v případě vyřazení radaru z činnosti byl znatelně ochromen. Z toho logicky vyplývá, že první úder protivníka bude s největší pravděpodobností veden právě na radar. Který? Ten, co je nejblíže, tzn. v Česku.

Radar tohoto typu je na rozdíl od antiraket umístěn na povrchu, nelze ho přemísťovat, nelze ho ani schovat a jeho poloha bude známá s chirurgickou přesností. Navíc se prozrazuje svým vlastním vyzařováním, jeho signál je snadno "viditelný" ze vzdálenosti tisíců kilometrů. Možnosti zničení radaru jsou poměrně široké - od použití protiradioelektronických řízených střel, přes řízené střely s plochou dráhou letu a balistické rakety s konvenční či jadernou hlavicí až po zbraň v podobě uneseného dopravního letounu teroristy. Myšlenka mít v Česku "jen radar" se pro mnohé nezasvěcené zdá být celkem přijatelná, protože necítí tak velké nebezpečí jako v případě antiraket. Není divu, české veřejnosti dopodud nikdo nevysvětlil nebezpečí, která ssebou radar přináší. Ve skutečnosti radar představuje větší nebezpečí, než 10 antiraket v podzemních železobetovnových silech. "Mít v Česku jen radar" by se tedy dalo přeložit do srozumitelné češtiny jako "mít v Česku jen větší rizika". Česká veřejnost by měla mít právo vědět všechna pro i proti o takovém kroku.

-stk- s využitím denního tisku