27.1.2012
Kyborg pro mikrorobotické mise

(www.darpa.mil, news.com.au, www.wikipedia.org)

Američtí vědci pracují na velmi prapodivné věci - učí "kyborga" včelu plnit specifické úkoly, jako např. nacházet miny a zbraně hromadného ničení. Ne, nejde o téma z nějakého sci-fi filmu, ale o svérázný vývojový program, který v budoucnosti údajně nalezne své místo v moderních armádách. Výzkum v této oblasti je nesmírně náročný a hlavně v počáteční fázi přináší jen málo hmatatelných výsledků. Vědci jsou ale přesvědčeni, že potenciální možnosti kyborgů jsou doslova omračující. Financování vývoje se proto jako obvykle ujala armáda, konkrétně americká Agentura pro pokročilé výzkumné projekty obranných systémů DARPA (Defence Advanced Research Projects Agency). Ostatně DARPA již financovala i daleko podivnější až neuvěřitělné výzkumné projekty, tak proč ne vojenského kyborga?

Nejprve stručně k významu samotného pojmu. Kyborg je složenina slov kybernetický organismus, nebo též kyberneticky řízený organismus. Pod pojmem kyborg si lze představit organismus, který vznikl spojením živého tvora a stroje a kombinuje přednosti obou těchto zdánlivě vzdálených prvků. Z toho vyplývá, že kyborg představuje velmi složitou syntézu organických a mechanických částí. Montáž nebo demontáž mechanických součástek se provádí formou chirurgického zákroku pod mikroskopem. Z čistě technického hlediska je ale kyborgem i člověk s endoprotézou, naslouchátkem nebo srdečním stimulátorem.

Agentura pro pokročilé výzkumné projekty obranných systémů DARPA amerického ministerstva obrany vyvíjí technologii k řízení hmyzu připojením mikroelektronických prvků během ranné fáze metamorfózy (změny struktury nebo tvaru). DARPA v této souvislosti také zveřejnila jednoho ze svých "kyborg" brouků, který byl sestrojen v rámci programu HI-MEMS (Hybrid Insect Micro Electromechanical System/hybridní mikroelektromechanický systém hmyzu). Vědci předpokládají, že různý hmyz bude možné po přiložení mikroelektromechanického systému HI-MEMS ke svalové a nervové soustavě dálkově řídit jeho pohyb a ovládat základní funkce. Takto upravený hmyz by mohl být hromadně nasazován do speciálních, tzv. "mikrorobotických" misí, do prostorů a míst, kam se člověk běžně nemůže dostat, ale malý hmyz si svou cestu najde.

Základní technologie, vyvinutá v tomto programu, má rovněž posloužit jako biologický nástroj, který by mohl umožnit porozumět vývoji tkáně hmyzu tak, aby bylo možné perspektivně využívat nové technologie přírodních senzorů a tvorby energie hmyzu. Zatímco čichové vedení včel již bylo v minulosti pokusně úspěšně použito, cílem současného programu je kontrolovat hmyz mnohem účinněji. Jde především o to, aby kyborg dělal přesně to, co od něj člověk chce. Vědci na univerzitě v Clevelandu úspěšně vytvořili "kyborga" švába s elektrickým pohonem. Podařilo se jim totiž přeměnit způsob, jakým hmyz vytváří vlastní "palivo" na využívání elektrické energie implantací miniaturní elektrody. Šváb se tak pohybuje poháněn elektrickou energií. Praktická realizace kyborgů pro vojenské účely je však velmi vzdálenou perspektivou.

-fbo-