Vzdušný průzkum (4) Průzkumné kontejnery Objektivní zkušenosti z války v Perském zálivu jednoznačně dokazují důležitost a nezastupitelnost zejména taktických prostředků vzdušného průzkumu v moderním boji. V současné době se v západních armádách k vedení vzdušného průzkumu kromě specializovaných průzkumných letounů, které mají průzkumné senzory a zařízení umístěny převážně uvnitř trupu (např. U-2R, TR-1, SR-71, RF-4C, E, RF-5), používají i taktické stíhací letouny a vrtulníky, které jsou vybavovány průzkumnými senzory a soustavami, umístěnými v závěsných kontejnerech. Zjednodušeně lze říci, že jestliže víceúčelový bojový letoun vybavíme průzkumným kontejnerem a příslušenstvím, dočasně tím změníme určení tohoto letounu na průzkumný. V některých armádách (např. Velká Británie, Nizozemsko) je prakticky celý vzdušný průzkum založen na širokém použití průzkumných kontejnerů. Pro plnění speciálních průzkumných úkolů je cvičena asi 1/3 všech pilotů taktického letectva.   Význam a úkoly průzkumných kontejnerů Logicky se nabízí otázka - v čem spočívají hlavní výhody průzkumných kontejnerů, jaký je jejich význam a co mohou poskytovat vojenskému letectvu? Samozřejmě, že odpověď úzce souvisí s úkoly a požadavky letectva, taktikou i počtem a škálou bojových letounů, které provozuje. Základním faktem je, že použití průzkumných kontejnerů nevyžaduje žádné úpravy v konstrukci letounů. Letectvo tedy nemusí provozovat výhradně "průzkumné letouny". Instalace na letoun a sejmutí trvá v závislosti na typu 4 minuty až 1 hodinu. A navíc přechod od plnění klasických průzkumných úkolů k běžným taktickým a naopak může být velice krátký, což může naplňovat požadavky ve všech fázích ozbrojeného konfliktu v závislosti na vývoji situace. V případě krajní nutnosti (jestliže jsou nuceny přijmout např. vzdušný boj) mohou být kontejnery odhozeny za letu. Průzkumné kontejnery nejsou však v žádném případě nijak lacinou záležitostí a proto je tuto možnost třeba chápat spíše jako teoretickou. Zavěšené kontejnery obvykle nemají zásadní vliv na letové a manévrovací schopnosti, snižují však počet kusů výzbroje. Za největší "taktickou" výhodu je považováno operativní použití a v případě použití odpovídající pozemní části i schopnost operativního využití průzkumných dat pro plánování další bojové činnosti. Průzkumné kontejnery mohou být zdrojem primární informace i např. prostředkem kontroly účinnosti úderů vlastních letounů na pozemní cíle. Trendem posledních let je postupný přechod od provozu klasických průzkumných letounů k využívání průzkumných kontejnerů. V závislosti na osazení senzory a speciálním zařízením mohou být používány k fotografickému, elektrooptickému, radiolokačnímu, radioelektronickému a speciálnímu průzkumu. Většina průzkumných kontejnerů je řešena s možností zabudování i několika senzorů, pracujících na odlišných principech. Ty pak vytvářejí soustavy, které pracují zcela automaticky a jsou obvykle schopné veškeré získané údaje digitalizovat, slučovat a případně rádiem předávat během letu do pozemních vyhodnocovacích středisek.   Konstrukce a vybavení průzkumných kontejnerů Kontejnery mají aerodynamický, obvykle válcovitý tvar, který nezpůsobuje podstatné zhoršení letových a manévrovacích vlastností letounu. Konstrukce bývá kovová (novější též z kompozitních materiálů), kostra z frézovaných žeber a podélných nosníků, plášť z hliníkových slitin, povrchově zpracovaných pro zvýšení odolnosti proti korozi. Hmotnost kontejnerů se zabudovanými senzory bývá 100 až 500 kilogramů a délka 2 až 3 metry. Závěsníky i vlastní kontejnery jsou konstrukčně řešeny tak, aby snesly přetížení 4 až 7g. Senzory, určené pro zástavbu do kontejnerů jsou modulového uspořádání se standardními úchyty a napájením, což zabezpečuje vysokou pružnost použití bez větších zásahů během montáže a bez nutnosti kalibrace. Většina senzorů má již normalizovaný formát výstupních dat, řízení a kontrolu jejich provozu může podle požadavků pilota či automaticky zabezpečovat jediný řídicí počítač. Většina soudobých kontejnerů může být vybavena několika variantami průzkumných senzorů. Kontejner obvykle obsahuje 2 až 3 speciální letecké fotografické kamery, infračervenou kameru (FLIR), případně infračervený nebo multispektrální řádkový snímač (tzv. LINESCAN). Ve výzbroji letectva některých států jsou i relativně velké kontejnery o hmotnosti 500 až 1000 kilogramů a délce 3 až 7 metrů, které mohou pojmout až 5 až 6 fotografických kamer (s dopředným, svislým a bočním panoramatickým snímáním, infračervenou kameru nebo LINESCAN a současně i radiolokátor s bočním vyzařováním typu SLAR - Side Looking Airborne Radar). Lehké kontejnery o hmotnosti 35 až 100 kilogramů a délce do 1 metru jsou používány u letounů, letících podzvukovou rychlostí v malých výškách. Ty obsahují obvykle 1 až 2 miniaturní fotografické nebo infračervené kamery, případně LINESCAN. Moderní kontejnery bývají vybaveny rovněž speciálními přídavnými bloky pro sloučení průzkumných dat s daty inerciálního navigačního zařízení letounu nebo terminálu družicového navigačního systému NAVSTAR/GPS, resp. GLONASS. Výsledkem pak může být integrovaná informace zájmového prostoru doplněná údaji o poloze cílů apod. Použití kontejnerů se nepříznivě odráží nejen v nepatrném zvýšení čelního odporu letounu, ale což je podstatné, i v nežádoucím zvětšením efektivní odrazné plochy. Právě proto se nepočítá s použitím průzkumných kontejnerů na letounech typu "stealth". Na konečnou kvalitu výstupní informace mají vliv vibrace. Ty mohou způsobit např. takové roztřesení obrazu terénu, kdy výsledky jsou prakticky nepoužitelné. Vibrace mohou být odstraněny, resp. sníženy na minimum. K tomu se používá různých technických řešení (aerodynamické kryty, speciální konstrukce, tlumiče aj.). V poslední době je široce využívána i gyroskopická stabilizace průzkumných přístrojů, kdy základna se senzory je uložena na mechanické soustavě s gyroskopy. Novým trendem jsou různé druhy elektronické stabilizace obrazů, kdy se vlastně jedná o velmi rychlé číslicové zpracování digitalizovaných snímků.   SENZORY Fotografické kamery Základní vybavení průzkumných kontejnerů představují fotografické kamery, které patří ke klasickým a standardním průzkumným prostředkům. Současné technologie umožňují jejich požadovanou miniaturizaci při dodržení, či dokonce zlepšení základních provozních parametrů. Kvalitativního posunu bylo dosaženo v oblasti fotografických materiálů. I vysoce citlivé filmy jsou málo zrnité a umožňují dosáhnout mimořádné rozlišovací schopnosti. Postupně se zvyšuje také rychlost chemického zpracování fotografického materiálu. Dnes je snadno dostupných mnoho typů malých automatických fotografických kamer na standardní 70 mm film i větších kamer na 127 mm film. Oba tyto rozměry filmu jsou považovány za "standardní" a jsou vyráběny v různých provedeních, které uspokojí i ty nejnáročnější uživatele. Moderní fotografické přístroje bývají doplněny různými přídavnými zařízeními, která umožňují vysoký stupeň automatizace procesu snímání terénu v závislosti na rychlosti a výšce letu, intenzitě osvětlení, citlivosti filmu, požadovaném překrytu po sobě exponovaných snímků a dalších. Kvalita snímků závisí mimo jiné i na kompenzaci rozostření. Například zvětšení či zmenšení ohniskové vzdálenosti o 0,3 mm má vliv na zhoršení rozlišovací schopnosti kamery o 300 %. Výkyvy teploty od 0°C do 40°C mohou způsobit změny ohniskové vzdálenosti v rozmezí od -0,25 do +0,2 mm, kolísání tlaku za letu ve výškách od 300 m do 9000 m o 0,5 mm. Pro zajištění stabilních provozních parametrů vestavěných senzorů a nezávislosti na vnějších atmosférických podmínkách se používají klimatizační zařízení s termostatem a hermetizace vnitřního prostoru kontejnerů. Teplota uvnitř kontejnerů bývá udržována v rozsahu od 35°C až 40°C. V 80. letech byly vyvinuty fotografické kamery pro denní snímkování během letu podél státních hranic do hloubky 100 až 110 kilometrů, tzn. bez vstupu letounu do vzdušného prostoru daného státu. Přitom mohou zabezpečovat normální snímání s překrytem snímků (vyjadřuje poměr, ve kterém se překrývají snímek předchozí s následným snímkem) 10 až 12 %, nebo stereoskopické snímání s překrytem snímků 55 až 56 %. Typická rozlišovací schopnost kamer se svislým snímkováním a objektivem o ohniskové vzdálenosti 1676 mm je 60 řádků na milimetr (ř/mm), u kamer s panoramatickým snímáním a objektivem o ohniskové vzdálenosti 1829 mm 70 až 120 ř/mm.   Optoelektronické kamery Jedním z důležitých, zejména taktických požadavků na vzdušný průzkum je schopnost přenosu průzkumných informací z letounu během letu do pozemních vyhodnocovacích středisek v reálném čase na vzdálenosti několika stovek kilometrů. Přenos dat je ale možný pouze za předpokladu předchozí digitalizace snímků (převod obrazové informace na data podobně jako např. u snímání obrazových předloh skenerem a zpracování dat v počítači). Proto jsou v posledních letech nahrazovány klasické fotografické kamery optoelektronickými kamerami, které stejně jako digitální fotoaparáty poskytují digitální snímky. Obecně však platí, že tyto kamery mají nižší rozlišovací schopnost než klasické fotografické kamery s filmem. Vzhledem k pokročilým technologiím se však tento rozdíl postupem času výrazně zmenšuje.   Infračervené kamery a řádkové snímače Současné infračervené kamery typu FLIR, infračervené a řádkové snímače typu LINESCAN umožňují vést průzkum v denních (i v případě zadýmovaného prostoru, mlhy a deště) i nočních podmínkách a to i bez umělého osvětlení terénu. Většina z nich pracuje v pásmu 8-14 m (multispektrální snímače i v několika pásmech současně). Snímkování je prováděno v zorném úhlu 120 až 140° kolmo ve směru letu na 70 nebo 120 mm film. Tím je vytvářen tepelný obraz terénu. Infračervené snímkování umožňuje vyhledat objekty, ukryté např. pod listnatými stromy nebo pod maskovacími sítěmi. Exponované filmy jsou zpracovávány po přistání v laboratořích na leteckých základnách, u moderních prostředků již během letu. Hmotnost infračervené kamery je 30 až 130 kg, úhlová rozlišovací schopnost 0,5 až 2 mrad, tepelná 0,1 až 0,3°C. Může být použita pro snímkování z výšky od 60 do 3000 metrů v rozsahu rychlostí Mach 0,6 - 0,95.   Radiolokátory s bočním vyzařováním Radiolokátory s bočním vyzařováním typu SLAR, instalované v kontejnerech a zavěšené pod trupem letounu, byly hojně používány ke vzdušnému průzkumu pozemních cílů již v 60. letech (např. AN/APS-94F na letounu OV-1D MOHAWK, AN/APQ-102 na letounu F-4 PHANTOM II). Radiolokátory SLAR umožňují za letu ve výšce 3000 až 12 000 m prozkoumávat terén ze vzdálenosti 20 až 110 km po jedné nebo obou stranách trati letu letounu s rozlišovací schopností 10 až 30 metrů. Zdokonalené soustavy (AN/APD-10,-11,-12 s přenosovým systémem AN/UPD-6,-8,-10) byly navíc schopny digitalizace a přenosu radiolokačních snímků během letu do pozemních vyhodnocovacích středisek v reálném čase. Nevýhodou radiolokátorů je, že jsou aktivní prostředky, tzn. že vyzařují elektromagnetickou energii, čímž vyzrazují přítomnost letounu a vedení průzkumu. Tím se i vystavují nebezpečí sestřelu. Naproti tomu mají některé přednosti, které jiné senzory nemají a proto nabývají mimořádného taktického významu. Jednou z největších předností radiolokátorů SLAR je, že v režimu indikace pohyblivých cílů (MTI - Moving Target Indication) umožňují vyčlenit cíle, pohybující se rychlostí vyšší než 5 kilometrů za hodinu. Navíc umožňují vedení průzkumu ve dne i v noci v libovolných meteorologických podmínkách bez podstatného zkrácení dosahu. Zejména 2. polovina 90. let znamená mohutný nástup speciálních radiolokátorů SAR (Synthetic Aperture Radar), které navazují na pozitivní zkušenosti předchůdců. Vyznačují se mimořádně vysokou rozlišovací schopností řádově metru (např. francouzské radiolokátory SLAR 2000 pro letouny MIRAGE 2000). Dalším kvalitativně novým typem je dosud vyvíjený inverzní SAR, jehož rozlišovací schopnost je ještě lepší, údajně 0,2 až 0,4 metru.   Příklady řešení některých průzkumných kontejnerů Velitelství vojenského letectva USA zadalo v rámci programu ATARS (Advanced Tactical Air Reconnaissance System) vývoj několika verzí (včetně kontejnerové) průzkumného systému pro pilotované i bezpilotní průzkumné letouny. Požadavek byl vyvolán potřebou zabezpečit vzdušný fotografický a infračervený průzkum s přenosem a zpracováním obrazové informace v reálném nebo téměř reálném čase. I když byl projekt v původním rozsahu zrušen, pokračuje dále v "univerzální" verzi pro letouny F/A-18D,E,F letectva amerického vojenského námořnictva, které objednalo celkem 31 kusů. Kamery systému ATARS mohou být zabudovány v přední části trupu, v kontejneru pod trupem kamera pro detailní průzkum z velkých vzdáleností a zařízení přenosu dat. Možná operační výška pro systém ATARS je v rozmezí 65 až 1000 metrů, optimální výška 700 až 850 metrů. ATARS je tvořen dvěma elektrooptickými fotokamerami, termokamerou, řídícím systém s digitálním záznamovým zařízením a prostředky přenosu údajů do mobilního vyhodnocovacího střediska. Vývojem elektrooptických fotokamer byla pověřena společnost Fairchild. Kamera pro snímání z malých výšek má být vybavena pevným objektivem se zorným polem 140°, nebo objektivem s proměnnou ohniskovou vzdáleností, kamera pro střední výšky objektivem s ohniskovou vzdáleností 500 mm má zorné pole široké 20°. Obě kamery mají používat místo fotografického záznamového materiálu shodný plošný mozaikový detektor s 20 000 prvky typu CCD. LINESCAN společnosti Honeywell pracuje v pásmu 8 - 14 m se zornými poli 70° nebo 140°. Může působit ve výškách od 65 do 1000 metrů. Řídící systém společnosti Control Data bude integrovat výstupy kamer, zabezpečovat zobrazení na obrazovce v kabině letounu pro okamžité vyhodnocení a záznam obrazové informace. Zařízení přenosu dat, které má být vysoce odolné proti rušení, bude pracovat v kmitočtovém pásmu 8 - 16 GHz. Přenosový systém má zabezpečit tok dat o objemu minimálně 274 Mb/s. Záznamové zařízení má spolehlivě pracovat bez rizika ztráty dat do přetížení až 7,5g. Mimo standardní funkce má umožňovat přenos výstražné informace o výskytu mobilních odpalovacích zařízení raket přímo létajícím střediskům řízení a uvědomování E-3 SENTRY systému AWACS a letounům E-8C systému vzdušného radiolokačního průzkumu a navedení JSTARS. Významným rysem z hlediska celkových možností letounu F/A-18 je integrace informace systému ATARS s informací letounového impulzního dopplerovského radiolokátoru AN/APG-73 v režimu mapování s vysokou rozlišovací schopností. Úzká součinnost dvou důležitých senzorů letounu se má projevit v kvalitnějším zabezpečení úderů na pozemní cíle za nepříznivých meteorologických podmínek i skrz hustou oblačnost. Budoucí plánované zdokonalení systému ATARS zahrnuje přidání kombinované optoelektronické/infračervené kamery s velkoplošným detektorem pro zvýšení dosahu při vedení průzkumu protivzdušnou obranou silně bráněných objektů ze vzdálenosti 65 kilometrů. Dalším vyvíjeným senzorem pro ATARS je multispektrální senzor, který má zlepšit průnik skrz hustou vegetaci a schopnost odhalit techniku ukrytou pod maskovacími sítěmi. Současně je plánována výstavba mobilních středisek pro příjem a zpracování průzkumných informací. Ty mají být zasazeny u každého střediska řízení taktického letectva a u každé průzkumné letky, kde mají údajně nahradit stávající zařízení pro zpracování filmového materiálu. Informace získaná a zpracovaná za letu je k dispozici na středisku maximálně do 10 sekund. Jako perspektivní řešení pro zabezpečení vzdušného fotografického průzkumu po roce 2000 je vyvíjen závěsný kontejner se systémem ATARS pro průzkumné letouny RF-16. Americké vojenské letectvo schválilo nákup jednodušší verze systému ATARS s názvem TARS (Theater Airborne Reconnaissance System). Dvacet systémů TARS má být zavedeno do operačního použití u 5 letek letecké národní gardy letounů F-16 přibližně v polovině roku 1998. Nyní je systém podroben náročným letovým zkouškám. Systém TARS bude používat dopřednou kameru s šikmým snímáním, osazenou plošným detektorem s 5000 x 5000 prvky (detektor s 9000 x 9000 prvky je vyvíjen). Tato kamera umožňuje provádět detailní průzkum, rozpoznávat typy bojové techniky ze vzdálenosti 9,6 až 13,2 km. Kamera bude k dispozici v roce 1999. V USA je v rámci programu FOTARS (Follow-on Tactical Air Reconnaissance System) firmou Martin Marietta vyvíjen systém optoelektronického vzdušného průzkumu (i v kontejnerové variantě), zahrnující tři optoelektronické kamery a infračervený řádkový snímač. Navazuje na předchozí program ATARS z poloviny 80. let. Kamera je opatřena plošným matricovým detektorem s 12 000 citlivými prvky, což odpovídá rozlišovací schopnosti 45 ř/mm na filmu šířky 114 mm. Nyní jsou k dispozici detektory o rozměru 10 x 10 m s 20 000 prvky. Vizuální snímek je ihned převeden na elektronický signál a zaznamenán palubním videomagnetofonem a současně může být během vedení průzkumu nebo ze záznamu při zpětném letu rádiem přenášen do pozemního vyhodnocovacího střediska. Průzkumný kontejner, vyvíjený v rámci programu FOTARS, má zahrnovat širokoúhlou kameru F-979L s ohniskovou vzdáleností 70 mm, zorným úhlem 140°, o hmotnosti 13 kg, délce 280 mm, pro snímkování z malých výšek. Dále kameru F-979M střední ohniskové vzdálenosti 305 mm, o hmotnosti 22 kg a délce 500 mm, pro snímkování ze středních výšek a infračervenou kameru D-500, případně optoelektronickou kameru F-979H s dlouhou ohniskovou vzdáleností 1670 mm a délce 910 mm. Videozáznam je realizován na dvou magnetopáskových záznamových zařízeních DCTR - A120 v číslicové formě rychlostí 120 Mb/s. Přenos dat do pozemních středisek bude zabezpečován širokopásmovým přenosovým systémem ABITS (Airborne Imagery Transmission System) v kmitočtovém pásmu 12 až 16 GHz. K příjmu, zpracování, zobrazování a automatickému dešifrování průzkumných informací budou v pozemních vyhodnocovacích střediscích využívány zabezpečovací systémy JSIPS (Joint Services Imagery Processing System) pro zpracování obrazu. Americká firma ITAC vyvinula kontejnerové optoelektronické průzkumné systémy s dlouhou ohniskovou vzdáleností, ve kterých lze použít buď film nebo plošný matricový detektor. U leteckých fotografických kamer KA-102A a KA-102A/EO CONDOR je detektor tvořen 10 240 citlivými prvky CCD, u kamer ES-183C a RS/ES-183C EAGLE EYE je tvořen 12 240 citlivými prvky CCD. Pracovní vlnová délka kamery EAGLE EYE je 3,5 až 5,2 m, což umožňuje vedení průzkumu na velké vzdálenosti v noci. Informace v číslicové formě jsou předávány do pozemních středisek rádiem v kmitočtovém pásmu 10 až 12 GHz na přímou rádiovou viditelnost do vzdálenosti až 350 km, prostřednictvím retranslačních letounů do vzdálenosti až 900 km. Pro účely nočního fotografického průzkumu z malých výšek (od 150 do 500 metrů) byly v 70. letech vyvinuty průzkumné kontejnery s fotografickými kamerami, které používaly impulzního osvětlování terénu v infračervené části kmitočtového spektra (např. britský VICON-75, americký KS-128). Napájení těchto kontejnerů zabezpečovaly vestavěné elektrické třífázové generátory. Tyto generátory byly poháněné turbínou, roztáčenou náporovým vzduchem během letu. V 80. letech byl vzhledem k obrovskému rozmachu infračervených kamer jejich další vývoj utlumen. Firma Daimler-Benz Aerospace (DASA) vyvinula na požadavek německého vojenského letectva pro letouny TORNADO nový modulový průzkumný kontejner, obecně označovaný jako RECCE POD. Je určen k vedení průzkumu pozemních cílů rychlostmi do Mach 0,92 z přízemních a malých výšek (od 60 do 600 m), i v nepříznivých meteorologických podmínkách, za snížené viditelnosti ve dne i v noci. V roce 1995 firma uzavřela kontrakt na výrobu a dodávky 37 těchto kontejnerů a dvou pozemních vyhodnocovacích středisek. Průzkumný kontejner RECCE POD modulového uspořádání je osazen senzorovou jednotkou KS-153A s dvěma optoelektronickými fotokamerami a infračerveným řádkovým snímačem IRLS řídicí a kontrolní jednotkou s řídicím počítačem, zdrojem a zabezpečovacím zařízením. Umožňuje snímat obraz terénu pod letounem po obou stranách od horizontu po horizont. Kontejner má délku 4,3 m, průměr 0,58 m a hmotnost 250 kg. Senzorová jednotka KS-153A je sestava dvou druhů synchronizovaných průzkumných kamer firmy Zeiss Elektro-Optik - s dopředným a s kolmým snímáním terénu. V přední části kontejneru je instalována vysokoobrátková pulzní optoelektronická fotokamera pro denní dopředné snímkování TRILENS 80. Může být vybavena objektivy s různou ohniskovou vzdáleností. Maximální zorné pole je 153°. Kamera pořizuje kvalitní detailní snímky pozemních objektů na film s rozlišovací schopností 0,3 až 1 m. Ve spodní části je instalována optoelektronická průzkumná kamera PENTALENS 57 pro snímkování z přízemních až velkých výšek při vysokých rychlostech letu. Využívá se pro rychlé získání informace o pozemních cílech z prostoru o relativně velké rozloze a k orientaci pořízených detailních snímků. Celkového zorného pole 182,7° je dosaženo sestavením pěti objektivů v jedné rovině, kolmé na směr letu. Panoramatický snímek má relativně nízkou rozlišovací schopnost, která je největší v obou okrajích. Překryt snímků o šíři 240 mm je volitelný v rozsahu od 10 do 90 %. Velmi dobrá světelnost objektivů, účinný zesilovač jasu spolu s použitím vysoce citlivého filmového materiálu umožňují snímkovat za snížené viditelnosti a v noci. Celková hmotnost soustavy kamer je 110 kg. Infračervený řádkový snímač IRLS americké firmy Honeywell je určen pro svislé snímkování terénu za snížené viditelnosti a v noci. IRLS tvoří dva moduly - detekční s rozměry 285 x 212 x 247 mm o hmotnosti 9,7 kg a elektronický s rozměry 320 x 300 x 200 mm o hmotnosti 10 kg. Detektor typu HgCdTe pracuje v pásmu 8 - 14 m. Minimální teplotní rozlišovací schopnost snímače je 0, 1°C, volitelné zorné pole 90° nebo 120° a úhlová rychlost snímání 3,4 nebo 5 rad.s-1. V běžných podmínkách je schopný rozpoznat pozemní objekty s rozlišovací schopností lepší než 40 cm. Pro uchování informace slouží film a digitální záznamové zařízení DCRSi 107 firmy Ampex (maximální délka záznamu je 60 minut). Německá společnost MBB vyrábí od konce 80. let na požadavek německého a italského vojenského letectva nový průzkumný kontejner pro letouny TORNADO. Je určen k vedení optoelektronického průzkumu pozemních cílů vysokými rychlostmi z přízemních a malých výšek, i v nepříznivých meteorologických podmínkách, za snížené viditelnosti ve dne i v noci. V současné době je v německém a italském vojenském letectvu zavedeno 24 těchto kontejnerů. Kontejner má délku 4,1 m, průměr 0,58 m a maximální hmotnost 380 kg. Optoelektronická fotokamera TRb 60/24 s různými ohniskovými vzdálenostmi až do 600 mm firmy Carl Zeiss je určena pro denní detailní svislé nebo boční snímkování s rozlišovací schopností 0,3 až 1 m (po digitalizaci 1,5 až 4 m). Je vybavena optickým snímačem a zařízením pro digitalizaci snímků. Šikmý dosah fotokamery je 40 kilometrů. Optoelektronická fotokamera TRb 6/24 je určena pro denní i noční panoramatické snímkování (od horizontu po horizont). Infračervený řádkový snímač RS-710 americké firmy Texas Instruments se používá pro svislé snímkování terénu za snížené viditelnosti a v noci. Je osazen soustavou detektorů typu HgCdTe s pracovním rozsahem 8 - 14 m. Snímač RS-710 o hmotnosti 42 kg má tepelnou rozlišovací schopnost 0,2°C, prostorovou rozlišovací schopnost 0,5 - 1,5 mrad (v příčné ose) a 1 až 2 mrad (v podélné ose) a zorné pole 120°. Operátor (copilot) může na dvou velkoplošných displejích sledovat zvolený digitalizovaný obraz v reálném čase, zastavit ho, zvětšit detail elektronickou lupou a provádět tak předběžnou analýzu za letu. Německé vojenské letectvo plánuje rovněž nákup 6 kontejnerů pro vedení radioelektronického průzkumu (ELINT) a 10 kontejnerů s radiolokátory s bočním vyzařováním RABE (Radaraussenbehälter) které jsou vyvíjeny na bázi průzkumného kontejneru firmy DASA. V součinnosti s francouzskou firmou Thomson-CSF Radars & Countre-Mesures je pod označením SARTO vyvíjen další průzkumný kontejner s obdobným typem radiolokátoru. Radiolokátory mají pracovat ve dvou základních režimech - mapování terénu s vysokou rozlišovací schopností (SAR) a indikace pohyblivých cílů (MTI). Britské vojenské letectvo provozuje průzkumné verze letounu TORNADO GR.1, které jsou optimalizovány pro působení v malých výškách. Nejen letouny TORNADO, ale i JAGUAR a HARRIER mohou být vybaveny průzkumnými kontejnery VICON 18-601 GP(1) britské firmy W Vinten Ltd. Konstrukce kontejneru dovoluje použití při rychlostech Mach 1,1 (v přízemní výšce) až Mach 1,8 (ve výšce 11 000 m). Hlavním senzorem je fotografická kamera Type 690 s ohniskovou vzdáleností 126 mm. Jejich senzory a celkové možnosti byly přizpůsobeny k zabezpečení vzdušného průzkumu v průběhu mírových misí. Zavedeny byly i další verze s dlouhou ohniskovou vzdáleností VICON 18-603 LOROP (Long-range Oblique Photography). Fotografická kamera Type 690 (F144) nové generace s automatickým zaostřováním má v porovnání s předchozí generací dvojnásobně lepší rozlišovací schopnost. Mechanizmus se zrcadly umožňuje pilotovi natáčet zorné pole prakticky od horizontu po horizont a zaměřovat bodové cíle z velkých vzdáleností. V zadní části kontejneru je instalována kamera Type 900A/B pro panoramatické snímkování a slouží k vyhledávání polohy detailního snímku. Britské vojenské letectvo po realizaci modernizačních projektů používá 3 kontejnery VICON 18-603 LOROP na letounech HARRIER a JAGUAR. Velení britského vojenského letectva rozhodlo, že nynější kontejner VICON 18-601 GP(1) bude v rámci projektu modernizace JRRP (Jaguar Replacement Reconnaissance Pod) nahrazen elektrooptickou verzí VICON 18-601 JRRP. Místo panoramatické kamery bude instalován infračervený řádkový snímač VIGIL a místo kamery F144 bude mít instalován senzor Type 8040, který bude využívat stejnou optiku, avšak záznam digitálního obrazu snímače VIGIL bude nahráván přímo na analogové záznamové zařízení. Současně má být v kontejneru instalována dvojice elektrooptických senzorů Type 8010. Další možnou náhradou by mohl být nový kontejner RAPTOR. Britská firma W Vinten Ltd. vyrábí rovněž více než 50 různých verzí modulového průzkumného kontejneru VICON 70. Představuje univerzální prostředek vzdušného průzkumu a přehledu o pozemní situaci. I když je konstrukčně řešen tak, aby mohl být používán na taktických letounech až do rychlostí Mach 2,2, může být efektivně používán i na lehkých podzvukových letounech a vrtulnících. Modulová koncepce kontejneru o délce 1,44 až 2,3 m (podle verze) a průměru 35,5 cm dovoluje snadné a operativní použití široké škály senzorů formátových a panoramatických fotografických kamer, infračervených/multispektrálních řádkových snímačů a termovizních kamer v závislosti na charakteru úkolu a konkrétních podmínkách v prostoru. Francouzská firma Thomson-CSF na zakázku ministerstva obrany vyvíjí průzkumný kontejner PRESTO/DESIRE. Dodávky francouzskému vojenskému letectvu mají být uskutečněny v roce 1999. Je určen k detailnímu průzkumu z velkých vzdáleností, resp. z prostoru mimo dosah prostředků PVO protivníka, případně k panoramatickému přehledu rychlým pronikáním do hloubky jeho území z letounů MIRAGE F1 CR. Zabezpečuje zpracování a přenos digitalizovaných obrázků do pozemního střediska v reálném čase. Základním senzorem je kamera elektrooptická stereoskopická kamera MSD-610 pro snímkování z malých až velkých výšek. Plošný detektor s 10 000 prvky pracuje v pásmu 0,4 - 1,1 m. Zorné pole objektivu je 11° a umožňuje vychýlení o 110° do obou stran. V kontejneru je gyroskopicky stabilizována. Umožňuje detekovat pohyblivé pozemní cíle. Kontejner o hmotnosti 120 kg a průměru 350 mm je dlouhý 1,5 metru. Francouzská firma Dassault Aviation vyrábí 10 typů optických a infračervených průzkumných kontejnerů pro nadzvukové bojové letouny. Na letounech MIRAGE F1 a MIRAGE 2000 jsou k vedení průzkumu vysokými rychlostmi z přízemní a malé výšky používány průzkumné kontejnery COR-2 a HAROLD. Například COR-2 s ohniskovou vzdáleností 600 mm pořizuje formátové obrázky o rozměru 114 x 114 mm. Spolupracuje s infračerveným senzorem SUPER CYCLOPE firmy SAGEM. Celkem bylo vyrobeno 11 kontejnerů HARROLD a 19 kontejnerů COR-2. DB-110 je dvoupásmový průzkumný kontejnerový průzkumný systém americké firmy Hughes Danbury Optical Systems - Itek Reconnaissance Systems (HDOS-Itek), jehož hlavními prvky jsou elektrooptický senzor a infračervený senzor. Může být používán na letounech taktického letectva, jako např. F-4, F-14, F-16, F/A-18, MIRAGE, TORNADO, AMX a dalších. Kontejner o délce 1,27 m a průměru 47 cm má hmotnost 140 kg. Je osazen plošným detektorem se 5120 x 64 silikonovými prvky CCD pro denní snímkování v pásmu 0,5 - 1,0 m nebo 512 x 484 (případně 640 x 480) prvky typu InSb pro noční snímkování v pásmu 3 - 5 m. DB-110 může pracovat v přehledovém širokoúhlém režimu, úzkopásmovém detailním sledování nebo v režimu stereoskopického sledování pozemních cílů. Výkon systému DB-110 je úctyhodný, za 1 hodinu průzkumného letu je schopen nasnímkovat 144 000 km2, zaznamenat digitalizované detailní snímky až 200 cílů. Data může zaznamenávat rychlostí až 260 Mb/s a komprimovat na 150 Mb/s. Může využívat i zařízení přenosu dat na zem rychlostí 150 Mb/s v pásmu 14 - 18 GHz. První zkušební let systému DB-1100 byl uskutečněn v únoru 1997 na letounu TORNADO. Izraelská firma El-Op Electro-Optics Industries vyvíjí letounový kontejner pro dálkový průzkum EO LOROPS (Electro-Optic Long Range Oblique Photography System) s možností záznamu a přenosu průzkumných dat v reálném čase o objemu 480 Mb/s (komprimace na 180 Mb/s). Kontejner o celkové hmotnosti 120 kg obsahuje kameru s teleskopickým zrcadlem a plošným CCD detektorem, vysílač datalinku, digitální záznamové zařízení, klimatizační zařízení, řídicí jednotku, zdroj a příslušenství. Je osazena plošným detektorem s 10 000 prvky CCD a pracuje ve viditelné části spektra v rozsahu 0,55 - 0,9 m. Dosahuje vynikající rozlišovací schopnosti - ze vzdálenosti 50 km 570 - 700 ř/mm a z 90 km 1750 - 2500 ř/mm. Kamera s bočním snímáním je stabilizovaná ve dvou rovinách a umožňuje detekovat vozidlo za snížené viditelnosti a v noci ze vzdálenosti 70 až 73 km a rozpoznat druh ze vzdálenosti 40 až 46 km.   Závěr Průzkumné kontejnery jsou považovány za nedílnou součást vybavení technickými prostředky každého moderního letectva. Není nutné vlastnit finančně a provozně náročné speciální průzkumné letouny, je však vhodné a vysoce efektivní vlastnit kvalitní letounové průzkumné kontejnery a jejich pozemní protějšky. Tato myšlenka je prosazována ve stále širším měřítku na celém světě. Tento moderní trend neznamená ani definitivní konec průzkumných letounů, které budou v budoucnu provozovat výhradně supervelmoci. Trendem rozvoje v oblasti průzkumných kontejnerů jsou senzory pracující na odlišných principech, odolné proti rušení, schopné dosáhnout mimořádně vysoké rozlišovací schopnosti. Vývoj v současné době je orientován rovněž na zdokonalování optimalizaci vybavení stávajících kontejnerů. V řadě případů není nutné nakupovat stále nové kontejnery jako celky. Výhodnější je soustředit se na stálou obnovu a modernizace jednotlivých senzorů a jejich provozní slučitelnost s pozemní vyhodnocovací částí. Hlavní pozornost je věnována vývoji prostředků přenosu, zpracování a doručení průzkumných informací zainteresovaným institucím. Speciální pozornost je věnována vývoji průzkumných systémů, pracujících v reálném nebo téměř v reálném čase. Nelze jednoznačně tvrdit, že pro zabudování do průzkumného kontejneru je nejlepší ten, či onen senzor. Druh, počet, provedení senzorů a jejich doplnění dalšími zabezpečovacími prostředky budou vždy závislé na konkrétním úkolu, resp. charakteru a průzkumových příznacích cílů, bezpečné vzdálenosti pro vedení průzkumu, kvalitě, objemu a rychlosti předání získané informace pro další využití a na mnoha dalších. Z hlediska operativního plnění značného rozsahu různých průzkumných úkolů je nejvhodnější univerzální kontejner, umožňující pružné vybavení libovolnou sestavou účinných špičkových senzorů, přesně odpovídající konkrétním požadavkům a dané situaci. V této souvislosti je velmi důležité zajištění postupného budoucího rozvoje a zdokonalování průzkumných kontejnerů, jak jednotlivých senzorů, tak podpůrných prostředků a vybavení. Letounový průzkumný kontejner na prahu nového tisíciletí bude určitě sehrávat velmi důležitou roli, zejména ve vojenském letectvu menších států. Těm mohou být "za rozumné ceny" zpřístupněny dosud nepoznané možnosti získávání informací o protivníkovi. A všeobecně platí, že kdo má informace, je relativně ve výhodě. Otázkou je, zda je umí správně vytěžit. V celém procesu sehrává hlavní roli člověk, jeho vzdělání, dovednosti, ochota a schopnost přijímat nové. -sky-