Vzdušný průzkum (3) Úloha informací Pojem informace je zejména v posledních letech spojován s pojmem "informační válka", ve které informace i desinformace sehrávají roli zcela srovnatelnou se zbraňovými systémy. Všeobecně platí, že kdo má informace, je relativně ve výhodě. Vzdušný průzkum jako primární zdroj informace je soustřeďován zejména na takové cíle, objekty a příznaky, které poskytují věrohodné informace o veškerých aktivitách protivníka. Dostatek podrobných informací a kvalitní analýza mohou obvykle s jistou mírou pravděpodobnosti předpovědět zámysl protivníka. Rozhodující je, zda jsou velitelé schopni získané informace efektivně a pružně využít pro vlastní bojovou činnost a získat tím převahu nad protivníkem. Vzdušný průzkum je soustřeďován na určité průzkumové příznaky, které mohou vypovídat o přítomnosti bojové techniky, přípravách k bojové činnosti protivníka a o jeho slabinách, které mohou velitelé po důkladné analýze využít pro plánování a vedení boje vlastních vojsk. V této souvislosti je zcela logické, že hlavními předměty zájmu vzdušného průzkumu jsou letecké základny, raketové systémy, elektronické systémy a zařízení, vojenské základny a yaříyení, velitelská stanoviště, sklady, opravárenská zařízení, různé vojenské aktivity, přesuny vojsk a živé síly v terénu, na silnicích a železnicích. Podívejme se tedy na některé objekty "očima vzdušného průzkumu" a přibližme si jak lze získat důležité informace.   Letecké základny Vojenské letectvo patří k hlavní úderné síle každé armádz. Proto k základním úkolům vzdušného průzkumu patří vyhodnocování leteckých základen, zda jsou plně provozuschopné, zodolněné, stanovení počtu a typů umístěných letounů a všech dostupných údajů protivzdušné obrany. Důležitým faktorem jsou operační údaje o provozu, zranitelná místa a prvky technického vybavení letiště. Jestliže jsou zničeny např. prostředky systému řízení letového provozu, hlavní operační středisko a spojovací prostředky, letiště se stane prakticky nebojeschopným. Vzdušný průzkum může zjistit stav použitelnosti vzletových a přistávacích drah, jejich orientaci, rozměry a povrchový konstrukční materiál, soustavu rozptylových prostorů, počet úkrytů pro letouny, polohu a účel hlavních budov. Kompletní informace o infrastruktuře letecké základny je využitelná ke stanovení role, kterou má plnit v případě války. Prostředky taktického vzdušného průzkumu obyčejně vycházejí z poznatků strategického průzkumu. Jejich posláním je zejména získání detailních informací, jako např. typů a množství letounové munice, polohy a obsahu skladů, skladů pohonných hmot, zdrojového příslušenství, prostředků zabezpečení a dalších. Charakteristická podoba vojenského letiště   Raketové systémy Protiletadlové řízené střely byly vyvinuty jako životně důležité součásti výzbroje ozbrojených sil a vedle stíhacích letounů představují největší nebezpečí pro vlastní leouny. Rozsah jejich zavádění a široká škála typů se stále rozrůstají nebývalým tempem. Kvalitativně nové technologie senzorů a PLŘS ve spojení se vzrůstajícími zkušenostmi specialistů jak na západě, tak na východě vedou k jejich masovému rozšíření prakticky na celém světě. Není tedy nijak překvapující, že právě informace o operačním použití a bojových možnostech PLŘS jsou předmětem prvořadého zájmu průzkumu. Vzpomeňme si například na válku v Perském zálivu a na úlohu raket SCUD, kterou v této válce sehrály nejen z pohledu např. Izraele, který jimi byl napaden. Typy protiletadlových raketových systémů (PLRS) a jejich konkrétní rozmístění jsou ukazatelem důležitosti prostoru nebo přítomnosti vojenských jednotek. Například přítomnost protiletadlových raketových systémů může být příznakem strategicky důležitých objektů, či sestavy soustředěných cílů. A nejen to. Jestliže průzkum objeví rozvinutí nového raketového systému, svědčí to o záměru určité aktivity protivníka, která bude následovat. Úkolem průzkumu je přesné určení typů PLŘS, jejich počtu a rozmístění. Na základě analýzy těchto údajů lze s největší pravděpodobností předpovědět co hodlá protivník podniknout v několika příštích dnech, či týdnech. Fyzické zničení vyhledávacích a naváděcích prostředků PLŘS, tj. obvykle radiolokátorů, způsobí nebojeschopnost celých protiletadlových systémů. Rozsah, množství a typy zabezpečovacích prostředků mohou prozrazovat přítomnost zamaskovaných PLŘS. Kromě toho obvykle charakterizují kapacitu a rychlost znovunabití odpalovacích zařízení, či druh použitelné bojové hlavice (jaderné, konvenční nebo chemické). Charakteristické složení prvků protiletadlového systému umožňuje určit, zda je mobilní, stabilní nebo převozný a případně i typ a tedy jeho bojové možnosti (výškový a dálkový dosah, princip navedení). Tyto údaje mohou být klíčovými pro plánování úderů na prioritní cíle, vybavení letounů účinnými prostředky REB a odpovídající výzbrojí. Dalším velmi důležitým a jasným požadavkem je operační stav PLRS, který může být obsazen a obsluhován, nebo následkem předchozího úderu bez obsluhy a zničen, resp. vyřazen z provozu. Před zahájením úderu je velmi důležité znát, zda je postavení PLRS zamaskováno a na jak velké ploše je rozmístěno. Podle toho jsou pak úderné letouny vybavovány příslušnými senzory (optickými, elektrooptickými, termovizními, radiolokačními apod.). Pro letecký úder s využitím radiolokačních vyhledávacích senzorů je nutné počítat s tím, že radiolokátory protivníka mohou být vybaveny velmi důmyslnými prostředky vlastní ochrany, např. klamnými zdroji vyzařování, maskovacími prostředky a materiály, které mnohdy dovedou oklamat nejen senzory úderných letounů, ale i odvést do bezpečné vzdálenosti protiradioelektronické řízené střely, odpálené z těchto letounů s cílem zničit anténní systémy radiolokátorů. Pro plánování úderů jsou nutné aktuální snímky postavení PLRS, zachycující stupeň provozuschopnosti PLRS. Například počet PLŘS umístěných na odpalovacích zařízeních představuje potenciální hrozbu pro úderné letouny. Tato informace je určující pro stanovení počtu letounů, množství a druh jejich výzbroje. Často podceňovanou skutečností je, že vlastní PLRS jsou obvykle bráněny sítí přenosných PLŘS krátkého dosahu, které mohou způsobit těžké ztráty. Mnoha úderům na PLRS předchází tzv. přípravná úderná fáze s cílem vyhledat a zničit co nejvíce těchto smrtících zbraní. Hlavní úder, má-li být účinný, musí však bezprostředně následovat, dříve než protivník stačí obnovit narušenou síť. Zjišťování a ničení těchto přenosných PLŘS s infračervenou naváděcí soustavou je značně obtížné, protože jsou malé a pasivní (nevyzařují energii). Postavení PLRS jsou rovněž bráněny hlavňovými PL prostředky. Důležitým poznatkem pro vedení hlavního úderu je aktivita PLRS proti letounům, provádějícím vzdušný průzkum bojem. Výsledky průzkumu slouží ke stanovení relativně bezpečných náletových koridorů pro letouny hlavního úderu. S ohledem na co nejnižší ztráty se nic nesmí nechat náhodě. Po hlavním úderu mohou některé zasažené PLRS brzy dosáhnout aspoň minimální bojeschopnosti, některé mohou být zničeny jen částečně. Pro letouny působící v přízemní výšce velmi složité cíle vyhledat, zaměřit a zasáhnout i přesto že využívají špičkové navigační a vyhledávací elektronické prostředky. Za snížené viditelnosti, v noci a za špatných meteorologických podmínek bývá úspěšnost navedení a efektivního úderu mnohdy dílem štěstí a náhody. Vertikální fotografie postavení pozemního PLRS (SAM - Surface Anti-Aircraft Missile System). Typická podoba stabilní verze může být velmi snadno rozpoznána. Na obrázku je zcela patrné 6 odpalovacích zařízení PLŘS a postavení vyhledávacího radaru, radiolokačního výškoměru a středisko řízení palby.   Elektronické systémy a zařízení Úspěšné vedení libovolného ozbrojeného konfliktu je přímo závislé na spojení. Staré známé pořekadlo "bez spojení není velení" nejenže neztrácí nic na svém smyslu, ale nabývá stále větší důležitosti v moderním boji. Podle předních specialistů budoucí konflikty se mají vést zejména na poli informací. Informační válka se týká nejen informací jako takových, ale přirozeně i přenosů těchto informací, tzn. spojení a přenosu dat. Znalosti protivníka, ale i přesného a spolehlivého řízení vlastních vojsk nemůže být dosaženo bez dobré komunikace. Elektronické systémy od hlasových a datových komunikačních prostředků, přes navigační zařízení až po radiolokátory a různé vědecké systémy, jsou důležitými objekty průzkumu. Znemožnění nebo narušení elektronického provozu pro zajištění velení a řízení ozbrojených sil protivníka jej zbavuje životně důležitých prostředků, nutných k vedení boje. Zcela jasným důkazem byly první hodiny války v Perském zálivu v roce 1991, kdy údery na zásadní elektronické cíle doslova zdecimovaly systém protivzdušné obrany Iráku. Nezkušenému oku připadá jeden elektronický objekt jako druhý. Prostor je obvykle doslova přeplněn rádiovými signály všeho druhu. Z tohoto důvodu může být relativně neškodné civilní elektronické zařízení cílem úderu namísto klíčového vojenského zařízení, jehož signálová data a směr jsou podobné. Navíc zejména taktické komunikační prostředky a systémy jsou značně mobilní, což znesnadňuje přehled, monitorování a analýzu. Poloha a detailní popis funkce a složení vysílacího střediska včetně přesného času jsou pro plánovače úderů velmi důležité. Podrobné informace však mohou být výsledkem dlouhodobého a systematického (periodického) pozorování a vyhodnocování. Součástí technického popisu elektronického objektu jsou charakteristiky všech zjištěných antén. Antény elektronických prostředků, jejich konstrukce, rozměry, směrování jsou primárními zdroji průzkumu, podle nichž specialisté mohou analyzovat poslání a účel elektronického objektu a systém či soustavy. Mírou důležitosti elektronického cíle může být vytvářený systém jeho protivzdušné obrany. Struktura a směrování anténního systému jsou pro specialisty průzkumu důležité z několika hledisek. Hlavně napomáhají stanovit směr náletu, ale i prostředky vlastní ochrany a REB. Ale co je nejdůležitější - orientace směrové antény napovídá směr na důležitý objekt (např. středisko velení a řízení). Nejvíc to platí o mikrovlnných směrových prostředcích přenosu dat, které ukazují směr na místa velení, která jsou právě provozována. Analýza musí stanovit nejzranitelnější místa, jako zdroje napájení, výkonové vysílače apod. Postavení PLŘS po vzdušném úderu   Vojenské základny, velitelská stanoviště Vojenské základny a stálá velitelská stanoviště jsou předmětem mimořádné a soustavné pozornosti strategického i taktického průzkumu. A jsou k tomu pádné důvody. Zvýšená aktivita ve vojenských základnách a na velitelských stanovištích je obvykle nejpravděpodobnějším příznakem provádění příprav na bojovou činnost a spolu s dalšími informacemi průzkumu může poskytovat podstatnou část komplexního obrazu o záměru protivníka. Například v průběhu války v Perském zálivu byl výjezd raketových jednotek ze stálých posádek signálem k možnosti jejich potenciálního použití včetně chemických a biologických hlavic. Výjezd jednotek je signálem pro zvýšení pozornosti a soustavné sledování jejich pohybu v terénu. Jak ukázaly bojové mise amerického vojenského letectva v Libyi, zničení jen několika velitelských stanovišť bylo přirovnáváno k úderu na "srdce" protivníka. Ačkoliv byl útok pouze částečně úspěšný, potvrdila se skutečnost, že velitelská stanoviště musí být hlavním cílem první fáze leteckého úderu. Samotné velitelské stanoviště obvykle není přímo viditelné. Obvykle se prozrazuje tím, co nelze schovat. Je velmi důležité odhalit, rozpoznat a určit typy technických prostředků zabezpečení. Toho je možné dosáhnout pozorováním průvodních příznaků a to pouze z malých vzdáleností, které zahrnuje strukturu a provedení budov, komunikační prostředky, elektrocentrály, přepravní prostředky, sklady a další prostředky zabezpečení provozu. Určujícími příznaky umístění často i podzemních prvků velitelských stanovišť jsou jasně znatelné přístupové cesty, stožáry, kabely apod. Důležitá velitelská stanoviště jsou obvykle bráněna protivzdušnou obranou, která může být rozhodujícím faktorem při rozpoznávání civilních spojovacích prostředků či klamných středisek od skutečných velitelských stanovišť. Zamaskované velitelské stanoviště   Sklady a opravárenská zařízení Moderní válka vyžaduje fáze intenzívní bojové činnosti, kterou doprovází značná míra opotřebení bojové techniky. Bojová technika je velmi drahá a proto i když se počítá s určitými ztrátami, v každém boji se musí zvažovat nutnost oprav. Čím intenzivnější jsou operace, tím vyšší je spotřeba pohonných hmot, munice apod. Logistické zabezpečení je "Achillovou patou" v bojové činnosti. Proto většina vojenských skladů spadá do kategorie strategických cílů. Na vybudování optimální struktury a kvalitě provozování logistické sítě do jisté míry závisí úspěšnost bojové činnosti. Vzdušný průzkum svým rozsahem a rychlostí je nejefektivnější cestou k analýze sítě skladů a opravárenských zařízení. Určení druhů skladů a opravárenských závodů je určující ke stanovení priority jednotlivých cílových objektů. Důležitým poznatkem je, zda sklad obsahuje jadernou a chemickou nebo pouze konvenční munici. Na tom závisí nejen plánování úderů, ale i výběr odpovídající výzbroje. Dočasné (přechodné) sklady mohou poskytovat důležité informace o zájmovém prostoru a záměru protivníka, zatímco neobsluhované sklady mohou být důvodem sníženého zájmu. Intenzita provozu a objem materiálu nákladových středisek svědčí o aktivitě a rychlosti reakce skladových a opravárenských zařízení. Věrohodné údaje však vyžadují periodické a systematické vedení vzdušného průzkumu a vyhodnocování. O důležitosti a kapacitě zařízení svědčí rovněž vybudovaná síť silnic, železnic, potrubí a systému říční dopravy v blízkosti zařízení.   Vojenská aktivita V každém ozbrojeném konfliktu je maximální mobilnost považována za zásadní požadavek všech velitelů. Jedním ze zásadních úkolů vzdušného průzkumu je tedy odhalení jakékoliv zvýšené aktivity a přesunů sil a bojové techniky protivníka. Takové aktivity mohou představovat přesuny mechanizovaných nebo motorizovaných a ženijních jednotek, přelety bojových letounů na záložní letecké základny, dočasné rozmísťování systémů a prostředků PVO. Důležitým poznatkem je rovněž budování velitelských stanovišť, spojovacích uzlů a sítí, provoz dopravních vrtulníků a letounů pro zabezpečení přesunů, pohyb zabezpečovacích a dopravních kolon. Mimořádný význam má odhalení směru pohybu sil a prostředků, způsob maskování a ukrytí, počty a typy zbraňových systémů, tanků, vozidel a další bojové techniky.   Průzkum terénu a komunikací Jestliže jsou k dispozici přesná průzkumná data o terénu, pak je možné poměrně přesně odhadnout nejen směr, ale i rychlost a cíl přesunu sil a prostředků protivníka. Na dosažení cíle přesunu má vliv mnoho faktorů, např. stav a průchodnost silnic a železnic, průjezdnost ve volném terénu, hladiny toků. K vyhodnocování stavu terénu jsou dnes k dispozici nové technologie počítačového zpracování, které umožňují např. navrhnout prostory výsadku, přistání dopravních vrtulníků apod. Vzdušný průzkum může velmi rychle zjistit různé překážky, znemožňující přesun vlastních vojsk, vybudovanou obranu a léčky vytvořené protivníkem. Tyto údaje slouží pro plánování bezpečné a optimální trasy přesunů. Přesuny po cestách, silnicích budou uskutečňovány obvykle v noci s cílem co možná nejvíce skrýt před protivníkem záměr a přípravy k bojové činnosti. Využívá se přitom zkušenosti, že ne vždy má protivník k dispozici odpovídající prostředky, umožňující vedení vzdušného průzkumu v noci. I když tyto prostředky má, je všeobecně známo, že mají nižší rozlišovací schopnost než prostředky pro denní průzkum a nemohou poskytovat např. podrobné údaje o typech bojové techniky. Upravená a zpevněná cesta či silnice sice umožňuje dosáhnout vyšší rychlosti přesunu, ale samotný přesun se snáze zjistitelný vzdušným průzkumem. Nejenže komunikace jsou předmětem stálé pozornosti, ale navíc vozidla na komunikacích jsou relativně kontrastní a zjistitelná ze vzdálenosti i několika stovek kilometrů. Jediným vážným problémem zůstává schopnost rozlišení civilních vozidel od vojenských. Bojová technika na cestách a silnicích je obvykle poměrně snadnou kořistí pro bombardovací letouny. Maskování techniky za přesunu nemá valný význam, protože zásadním průvodním příznakem je právě její pohyb vůči terénu, který může být snadno zjišťován např. průzkumnými letounovými radiolokátory. Klíčovými prvky jsou mosty, které jsou rovněž periodicky sledovány vzdušným průzkumem před i po úderu a je vyhodnocován rozsah jejich poškození. Konvenční válka je úzce spojena s přesunem obrovského množství živé síly, bojové techniky, materiálu a příslušenství po železnici. Zjistitelnost a zranitelnost prostředků přepravovaných po železnici je ještě vyšší než při přesunu po silnici. Vzdušný průzkum, který se výrazně podílí na získávání informací o protivníkovi, sehrává zejména ve vztahu k "informační válce" významné postavení. Zejména v moderních armádách je neustálému zdokonalování technických prostředků průzkumu věnována mimořádná pozornost. -sky-