Vzdušný průzkum (2) Transformace a nové pojetí průzkumu Výsledky amerického výzkumu a vývoje technologií posledních let vedly k zásadní transformaci průzkumu. Prostředky strategického průzkumu, které dodávaly informace především do národních center průzkumu, se změnily v prostředky, které přímo zabezpečují bojovou činnost. Pomocí těchto prostředků velitel jednotky speciálních sil, dislokované na libovolném místě na Zemi, může prostřednictvím prostředků družicového spojení získat komplexní obraz aktuální situace na bojišti, sebemenší činnosti protivníka, včetně obrazu vyskytujících se cílů, jeho obraně, organizaci spojení, prostředcích elektronického boje (EB), apod. Současně s touto transformací probíhá funkční (systémová) integrace prostředků průzkumu, nezávisle na jejich funkční příslušnosti a vzdálenosti pozorování. Rostoucí stupeň jejich součinnosti vede k formování rozevřeného globálního systému s otevřeným přístupem neomezeného počtu různých uživatelů. Důraz při rozšiřování možností širokého komplexu průzkumných prostředků (při zachovávání tempa rozvoje kosmického průzkumu) je kladen na operačně-strategický vzdušný průzkum se smíšeným použitím pilotovaných průzkumných prostředků, vedoucích průzkum bez překonání linie fronty, resp. státní hranice, a bezpilotních prostředků, působících přímo ve vzdušném prostoru protivníka. Na počátku 21. století mají mít vedoucí postavení v průzkumném potenciálu průzkumného letectva bezpilotní prostředky. Nejdůležitějších výsledků bylo dosud dosaženo v oblasti samotných průzkumných prostředků. Družicový snímek horské oblasti Afghánistánu   PRŮZKUMNÉ LETOUNY V budoucnu mají být pro úkoly vzdušného průzkumu využívány průzkumné letouny: a) s principiálně novými možnostmi průzkumu, b) letouny, jejichž možnosti se podstatně rozšiřují v důsledku modernizací. Počátkem 21. století budou např. v bojové sestavě vzdušných sil letectva USA (bez dělení na strategické a taktické) letouny radiolokačního průzkumu E-8C JSTARS a E-3A AWACS, víceúčelové U-2R/TR-1, rádiového a radiotechnického průzkumu RC-135 V,W RIVET JOINT. Od dalších druhů ozbrojených sil USA je budou doplňovat základní hlídkové letouny rádiového a radiotechnického průzkumu EP-3E a pravděpodobně i hlídkový letoun radiolokačního průzkumu S-3E GRAY WOLF námořních sil a letouny vojskového letectva - rádiového a radiotechnického průzkumu RC-12K,V,W a případně letouny s prostředky radiolokačního průzkumu z malých výšek. Každý z uvedených letounů se vyznačuje unikátními průzkumnými a informačními charakteristikami. Dva z nich jsou současně vzdušnými místy automatického řízení bojové činnosti: letoun E-8C systému JSTARS v operacích proti pozemním cílům a E-3A systému AWACS v operacích proti vzdušným cílům. Jejich možnosti řízení přitom nejsou menší než u vzdušných míst velení a vlastní báze průzkumných údajů představuje jejich přednosti oproti vzdušným místům velení. Jedním z nejdůležitějších trendů rozvoje amerického vojenského letectva je maximální snížení počtu pilotovaných průzkumných letounů, které jsou nasazeny nad územím protivníka. Druhým, neméně důležitým je způsob použití jednotlivého letounu v režimu rychlého vyhledávání při průzkumu cílů podle jejich objektivních příznaků - pohybu, tepelného vyzařování, vyzařování radiolokátorů PVO, vyzařování rádiových stanic velení a řízení vojsk. Jeden příznak, např. pohyb může být automaticky spojován s dalším příznakem, např. s rádiovým vyzařováním a využíván pro rychlé vyhledávání a přehled cílů na velkém prostoru. Digitální zpracování informací umožňuje zobrazit polohu daného cíle na pozadí digitální mapy území. Za optimální průzkumný letoun je považován takový letoun, který může být použit v libovolném regionu při vzletu z leteckých základen, rozmístěných na území USA. Takovým strategickým průzkumným letounem je např. AURORA, který je nyní intenzívně v USA vyvíjen. Má být schopen účinně překonávat PVO protivníka při nadzvukových rychlostech M=5 až M=6 ve výškách asi 34 000 m a vést průzkum v hloubce. Má rychle získávat a v reálném čase předávat průzkumné informace a být odolný proti prostředkům PVO protivníka. Takové letouny, určené pro použití ve válkách velkého rozsahu, nemohou plnit všechny úkoly průzkumu a pro lokální konflikty jsou příliš nákladnou záležitostí. Z důvodů vysokých provozních nákladů byly vyřazeny z výzbroje předchůdci letounu AURORA, strategické průzkumné letouny SR-71. Předpokládá se, že letouny typu AURORA musí být doplňovány letouny operačně-taktického určení, především letouny typu stealth. Jedním z příkladů perspektivních systémů je americký vývojový projekt letounu E-10A MC2A (Multi-Sensor Command and Control Aircraft).   LETOUNOVÉ A DRUŽICOVÉ PROSTŘEDKY PRŮZKUMU V posledních letech se často vedou diskuse o účinnosti a efektivnosti letounových a družicových prostředků průzkumu. Zásadním rozdílem je, že pilotované letouny zabezpečují prakticky nepřetržité pozorování zájmového prostoru, avšak do omezené hloubky, v níž je však soustředěna většina cílů. Kosmické prostředky sice umožňují vedení průzkumu v globálním měřítku, avšak periodicky s možností obnovy informace stejného prostoru i několikrát denně až jednou za několik dní (v závislosti na typu družice a parametrech oběžné dráhy). Maximální efektivnosti využívání průzkumových příznaků cílů (s přihlédnutím ke kompromisnímu řešení požadavku hloubka x nepřetržitost) je dosahováno integrací vzdušného a kosmického průzkumu. Z hlediska uživatele jsou údaje, získávané z kosmického a vzdušného prostoru, přibližně rovnocenné. Zavedené technologie číslicového zpracování obrazových informací se při komplexní analýze cílů navzájem doplňují. Navíc mohou být doplněny dalšími údaji vysoce přesného radiotechnického průzkumu a zaměřování, vedeného družicemi z geostacionární oběžné dráhy. Zabezpečuje nepřetržité pozorování v reálném čase a rychlé vyhledávání pozemních, námořních a leteckých zdrojů rádiového vyzařování a zaujímá prioritní postavení ve vztahu ke vzdušnému průzkumu. Hlavními přednostmi družic radioelektronického průzkumu jsou vyšší počet a přesnost zaměřování zdrojů vyzařování a celkový rozsah sledovaného prostoru. Rychlé vyhledávání a automatická radiolokační selekce pozemních cílů podle rychlosti jejich pohybu je dosud prioritou vzdušného průzkumu. V této oblasti proto dosáhly vedoucího postavení letecké prostředky, zejména průzkumné radary s režimem indikace pohyblivých cílů MTI (Moving Target Indication). Letoun elektronického průzkumu RC-135   KOSMICKÝ PRŮZKUM Kosmický průzkum, vedený z umělých družic Země se výrazně podílí na získávání aktuálních informací o činnosti ozbrojených sil strategického významu. Tyto informace může získávat prakticky z libovolných částí světa, zejména pak z krizových oblastí. Optoelektronický kosmický průzkum vedou přední světové mocnosti - SSSR, USA a Francie. Hlavním předmětem jejich zájmu jsou dislokace a pohyb strategických prostředků vojenského námořnictva, zejména letadlových lodí a ponorek. Technické prostředky průzkumu na družicích mohou periodicky sledovat a zaznamenávat přesuny bojové techniky i živé síly, prostory soustřeďování vojsk, budování objektů PVO, odpalovací zařízení a starty balistických raket apod. Kosmický průzkum rovněž sehrává hlavní roli v procesu kontroly soudobých odzbrojovacích opatření. Družice ERS-1 V nedávné minulosti byly průzkumné družice téměř jediným zdrojem informací o situaci v regionálních konfliktech - Libyi, Afghánistánu, na Malvínách, v íránsko-irácké válce. Sehrávaly rovněž rozhodující roli v nedávné válce v Perském zálivu. Dnes je pozornost soustředěna hlavně na prostor bývalé Jugoslávie a sousedních států. Dlouhodobým sledováním této krizové oblasti jsou získávány rozsáhlé podklady pro hodnocení poměru sil a prognózu pravděpodobného vývoje situace. Vysoká technologická úroveň a možnosti soudobých technických prostředků fotografického, infračerveného, radiolokačního, radiotechnického a multispektrálního průzkumu, hlavně jejich citlivost a rozlišovací schopnost, umožňují zjišťovat a vyhodnocovat přesné počty malorozměrných pohyblivých a nepohyblivých (i zamaskovaných) pozemních cílů. Z větších výšek (500 až 1000 km) mohou provádět tzv. panoramatický přehled prostoru o značné rozloze, z nižších výšek (180 až 300 km) tzv. detailní průzkum. Multispektrální a radiolokační prostředky umožňují vést průzkum dokonce i skrz oblačnost. Získané aktuální informace jsou na družicích předběžně číslicově zpracovány a pro podrobné vyhodnocení předávány rádiem do pozemních, obvykle mobilních vyhodnocovacích středisek, provozovaných v různých částech světa a na speciálních lodích vojenského námořnictva. Dokonalý přehled o situaci umožní nejvyšším orgánům přijímat odpovídající politická a vojenská rozhodnutí. Zkušenosti z posledních ozbrojených konfliktů dokazují, že průzkumné družice představují jak v přípravné fázi tak v samotném průběhu bojových operací zdroj hodnotných informací, nenahraditelný jinými průzkumnými prostředky. Výsledky kosmického průzkumu se uplatňují i při detailním vyhodnocování účinnosti úderů letectva na pozemní cíle. Výsledky průzkumu jsou však často limitovány meteorologickými podmínkami v zájmovém prostoru, proto je nutná jejich součinnost s ostatními prostředky strategického i taktického průzkumu. Možnosti průzkumných družic jsou sice velmi rozsáhlé, nejsou však zcela ideální. Kosmický průzkum je třeba je chápat jako jeden z cenných a nenahraditelných zdrojů. Během posledních let i skalní zastánci průzkumných družic přiznávají, že nejsou všemožné. Proto byla realizována řada projektů s cílem integrovat výsledky vzdušného a kosmického průzkumu do rozsáhlého komplexního informačního systému pro potřeby velitelských orgánů na všech stupních. -sky-